Podzimní melancholie
26. 6. 2007
Co tě kupředu pohání?
Vždyť smích zůstal tady.
jestli radosti kručí v břiše hlady,
nastalo malé zklamání.
Proč usmívá se za deště,
kdosi, který z nudy usíná.
Jak mlha je nevinná,
probouzí se ještě.
Ze skalního převisu,
roste malý trs mechu.
Plný podzimního dechu,
s pláčem šel jsi k zápisu.
Na křídlech havranů,
kteří popel mezi pírky mají.
Když si s mraky hrají,
nad střechami domů.
A. Líbalová
Pro Anet
(kikinka, 23. 2. 2008 17:13)